V únorovém čísle nám inženýr Pražan v rubrice Co a jak točím já představil tvůrce animovaných filmů, člena ČKK pana Jaroslava Nykla. Tento týden byl pan Nykl ve videoklubu ČKK a při tématickém večeru představil nejenom svou dosavadní tvorbu, ale i poutavě hovořil o tom, jak vzniká animovaný film. Vyprávění zastřešil svým dokumentem o J. Nyklovi a jeho tvorbě pan Ečer. Nahlédněme společně do animované tvorby J. Nykla alespoň v obrazech. Pokud dovolí zdraví, můžete se těšit na projekci filmů J. Nykla na Českém Lvíčku a také na dokument pana Ečera. Následovat bude seminář o tvorbě animovaného filmu.
JAK TO VLASTNĚ VŠECHNO ZAČALO?
Jak se Jaroslav Nykl dostal k animovanému filmu je dlouhý příběh. Vztah k animovanému filmu si malý Jarda vytvořil, když jednou náhodně přes známou navštívil studio Jiřího Trnky, tehdy sídlící v Bartolomějské ulici. A zde se seznámil s výtvarníkem Seidlem a jak říká "tady vznikla ta nákaza". Začal zkoušet animovat loutky, první kousek filmu si přehrával na ruční promítačce Meonet stále dokola. Protože ale v malém bytě na Pankráci nebyl prostor na manipulaci s loutkami, začal Jarda kreslit postavičky na papír.
Tak vzniknul jeho první animovaný film s názvem
ADAPTABILITA. Film byl nakreslen na papíře a kolorován tehdejší novinkou - žlutým zvýrazňovačem. Byly tam ovšem problémy s tím, že vodový obsah zvýrazňovače krabatil papír a při animaci byla tato nehomogenita znát. Komentář napsal bývalý člen akademie věd pan Tesař. Vysoce "odbornou" přednášku nebyl schopen přečíst nikdo jiný než Petr Nárožný.
F1A
Závod automobilů formule 1 s názvem
PŘENOS byl také kreslen na papír. Tady se Jaroslav poučil s krabatěním papíru a vybarvoval klasickými pastelkami. Komentář četl tehdejší sportovní komentátor Luboš Pecháček. Měl však výhradu, že by se ve filmu neměla objevit značka automobilů F1, ale že by se to mělo označit jinak. Takže byly vozy označeny F1A. Kdoví, dnes by zase leckomu vadil na voze nápis "Marlboro".
TRAMPOTY S TRYCHTÝŘI
Tento animovaný film s názvem TRYCHTÝŘE byl již kreslen na ultrafány. A také poprvé zpracováván technologií scanování a vytvoření animace na počítači. Film už měl podstatně lepší kvalitu, než ty předchozí, kreslené na papíře.
POZOR NA BRUSLAŘE!
Krátký úsměvný snímek s názvem
SKI již Jaroslav zdokonalil pohybem pozadí a stínováním, čímž dostává animovaný film další rozměr. Pro snímek vytvořil dokonalou hudbu pan Jaroslav Vlasatý. Škoda, že nevzniklo více takových filmečků, s autorskými poplatky za hudbu má dnes Jarda neblahé zkušenosti.
V HOSPODĚ U SLANCŮ
Snímek s názvem
POSLANECKÁ PŮLPÍSEŇ na hudbu Ivana Mládka se jmenuje právě tak, protože se text písně opakuje dvakrát. Velmi povedené nájezdy, práce s detailem, polocelkem i celkem a dokonalá výtvarná práce měla za výsledek mnoho ocenění tohoto filmu.
ZÁVOD MÍRU
V krátkém gagu
ŽLUTÝ TRIKOT si zahrál i reálný zvuk. Tento snímek, ač velmi krátký určitě Jardovi dal hodně práce, která se u animovaného filmu dá počítat i ve stopáži desítek sekund na stovky hodin.
KOUKEJTE VYCOUVAT!
Stejnojmenný film, opět na hudbu I. Mládka měl ve vývoji dlouhou přestávku. Námět měl Jarda Nykl dlouho v hlavě, původně byl vymyšlen kresbou na ultrafán pro 16ti milimetrový film. Tehdy o nějakém počítačovém zpracování nemohla být ani řeč. Teprve až po deseti letech došlo k realizaci, ale jinou technikou - konturová kresba na papír, nascanované a kolorované už v počítači. Výsledkem byl film, který také získal řadu ocenění na soutěžích. Inu - někdy se vyplatí aby námět jak se říká "uzrál".
MRAVENCI NA UNICE
Nápad napsat a udělat pohádku vzniknul jako dárek pro vnouče. Snímek
MOKRÁ POHÁDKA vznikal téměř dva roky. Propracovaný scénář, animace pozadí, pohybů, reálné zvuky deště, práce se světlem, přesně zapadající hudba a komentář, který nemohl číst nikdo jiný, než Václav Postránecký nominoval tuto pohádku na světovou soutěž UNICA. A na té v roce 2005 ve Varšavě také získal v kategorii animovaných filmů nejvyšší, stříbrné ocenění. Zlatá medaile totiž nebyla udělena. Úplně nejvyšší ocenění však Jarda získal v radosti svého vnuka.
SEN
Animovaný snímek
SEN je dokonalou taneční kreací na hudbu Johana Strausse. Sesynchronizovat pohyby animované postavičky na jednotlivé takty hudby je skutečné umění! A to Jarda Nykl opravdu ovládá.
JABLÍČKOVÁ POHÁDKA
Dalšího volného pokračování Mokré pohádky s názvem
JABLÍČKOVÁ POHÁDKA se dočkal druhý vnuk Jardy Nykla na konci roku 2006. Pohádka pak byla úplně dokončena v roce 2007. Její tvorba trvala více jak rok a půl. Většinou se lidé ptají, proč takové pohádky Jaroslav Nykl nedá k odvysílání televizi, např. v rámci Večerníčku? Ano, televize by takové pohádky brala, ale muselo by jich být dvacet. A to by to musel Jarda kreslit ve dne v noci dalších 20 let...
A JE TU JARO!
Zatím poslední snímek J. Nykla je naladěn opět pohádkově a jak jinak - než optimisticky... Věnován je dalšímu vnoučeti a Jarda si zde také pohrává s hudebními motivy. Na rozdíl od SNU s hudbou Strausse je tu problém s autorskými právy. U Strausse, který je více než 70 let po smrti problém není. Lze promítat kdekoliv, ale nový snímek
JARO obsahuje tři hudební motivy. Dva z nich - Vivaldiho Andante a Rachmaninovův let čmeláka jsou z hlediska autorských práv v pořádku. Avšak na 22 sekund střední části skladby kterou Jaroslav Nykl použil má autorské nároky agentura zastupující umělce, který si za tuto adaptaci a stopáž nárokuje téměř 5000,- Kč. Přitom je tento autorský poplatek vázán jenom na filmové přehlídky v Čechách a na Slovensku. Při projekci v zahraničí a nebo distribuci pohádky by poplatek byl podstatně vyšší. Zatím tedy zůstane jen u projekcí v rámci soutěží zastřešených společností Artama. Nejeden autor povzdechnne, jak je těžký život neprofesionálního tvůrce.
Na večeru ČKK fotil
Jardu Nykla zpovídal
a grafiku připravil
Tomáš Hordějčuk
